Vína z Kalifornie

Kalifornie plná síly

Ben Truman napsal v roce 1869 do deníku New York Times toto: "Kalifornie možná není v této chvíli nejoblíbenější vinařskou zemí na světě, nicméně je určitě na cestě se jí stát, a kromě toho se také brzy stane jednou z největších."
Kalifornie dnes opravdu patří mezi nejvýznamnější producenty vína na světě. Devadesát procent veškerého vína vyrobeného ve Spojených státech pochází právě odsud a plocha vinic se neustále rozšiřuje.
Ještě v 80. letech minulého století byla vína odsud považována ze něco průměrného a nezajímavého. Pak ale v několika anonymních degustacích kalifornská vína porazila ta evropská a oblíbenost regionu začala hodně rychle vzrůstat. Místní vinaři začali experimentovat s různými styly zpracování révy, cestovat po světě a získávat zkušenosti. Ti hodně prozíraví najímali experty z Evropy, aby jim ukázali, jaký styl vín Evropanům chutná. To vše navzdory tomu, že většina vyrobeného vína zůstává v USA a jen malá část se vyváží. Dnes najdete v Kalifornii řadu uznávaných vinařství a producentů, jejichž jméno má světový zvuk. Některá legendární vína se prodávají za několik tisíc korun.

Blahodárné sucho

Co vlastně stojí za vinařským úspěchem Kalifornie? Jednou z možných příčin je paradoxně velké sucho. Léta jsou zde mnohem sušší než ve většině evropských vinařských oblastí. Roční úhrn srážek není sice tak nízký, ale prší převážně na počátku roku, déšť plní nádrže a z nich se pak v létě odebírá voda na zavlažování vinic.
Zhruba desetiletý cyklus střídání období sucha a záplav vede k velkému nedostatku vody, což paradoxně pomáhá kvalitě vín, protože stresovaná réva plodí lepší hrozny. Kvůli nedostatku vláhy je slupka bobulí velmi silná a vína poněkud tvrdší a koncentrovaná. Podzim je obvykle velmi suchý, což umožňuje pěstitelům prodlužovat takzvaný "hang time", tedy dobu, po kterou jsou hrozny ponechány viset na keřích. Právě díky tomu jsou kalifornská vína tak plná síly.
Přestože celý region je velký asi jako dvě třetiny Francie a najdeme zde celou řadu odrůd, těch opravdu významných není příliš mnoho. Mezi modrými odrůdami vynikají nejvíce Cabernet Sauvignon, Pinot noir a Zinfandel. Ten dnes patří mezi asi nejtypičtější odrůdy Kalifornie. Přestože celá řada Američanů považuje tuto odrůdu za svou národní, její původní domovinou je Itálie, kde se dodnes pěstuje pod názvem Primitivo.
Vína z odrůdy Zinfandel se obvykle nechávají dozrát v nových dubových sudech, většinou z amerického dubu, který vínům propůjčuje jemně nasládlý vanilkový tón a příjemně zahlazuje ostré třísloviny. Výsledná vína jsou pak plná, tělnatá až robustní, s ovocnými tóny a příjemně hladkou až nasládlou tříslovinou. Naopak cabernet sauvignon dává v Kalifornii vína tvrdší, kořeněná až ohnivá.

 Pinot jako z Burgundska

V neposlední řadě nesmíme zapomenout na pinot noir, který se některým vinařům v Kalifornii podařilo dovést téměř k dokonalosti. Některá jejich vína se velmi přiblížila vínům z kolébky pinotu, tedy z Burgundska.
Pinot noir z Kalifornie je obvykle o něco hřejivější a plnější než jeho evropští kolegové, projevuje se velmi často tóny sušených švestek, tmavého ovoce, višní a hořké čokolády. Některá vína z hodně vyzrálých hroznů mají nádech tabáku a rašeliny spolu s lehce alkoholickým projevem višní.
Mezi bílými odrůdami nade všechny vyčnívají dvě - chardonnay a sauvignon blanc. První je hodně rozšířená a snad ani nenajdete vinařství, které by s ní alespoň neexperimentovalo. Nutno přiznat, že někteří vinaři vyrábí chardonnay, jež svou ovocností, plností a elegancí vítězí nad evropskými konkurenty.
Velmi častým stylem zpracování je i u bílých vín užití nových dubových sudů, ovšem práce se dřevem je jemnější než u vín červených. Dřevo propůjčuje chardonnay příjemnou vanilkovost až máslovost, která u některých vín připomíná čerstvě upečené piškoty nebo máslové sušenky.
Sauvignon blanc se naopak ve většině případů zpracovává v nerezových tancích a vína jsou svěží, živá a šťavnatá, s lehce bylinkovým projevem.
Bohužel vzhledem k nepříliš vysokým kyselinám ve víně nejsou bílá vína vhodná k dlouhodobé archivaci. Naopak vína červená z dobrých ročníků mohou vyzrávat po dlouhou dobu, ta nejlepší si zaslouží i víc než deset let.